Harry Potter a ztracený školní pohár: den třetí

Myšička vařila kašičku, my vařili felix felicis, tu tolik potřebnou kapku štěstí. I když kapka je jen obrazné pojmenování, naše profesorky lektvarů na nás nešetřily a každý dostal vrchovatou sklenici. Nemyslete si ale, že jsme zaháleli. Prvně jsme museli přijít na to, co se pod těmi záhadnými názvy surovin skrývá. Zkuste se zamyslet, určitě na to přijdete. A když ne, zeptejte se nás, my už to totiž víme.

Obohaceni o potřebné informace, pustili jsme se směle do práce. Loupali, krájeli a ochutnávali jsme nejrůznější ovoce a zeleninu s patřičným nadšením. Brzy už se místností rozezvučel mixér a hned poté všeříkající citoslovce: "MŇAM!" Nevěřili byste, jak i obyčejné ovoce smíchané do podoby smoothie může býti dobré. Ještě v kombinaci s teplými vaflemi, domácím džemem a šlehačkou.

Posíleni jsme šli vyzkoušet účinky lektvaru štěstí při kouzelnickém sportu - famfrpálu. Pravidla jsme pochopili rychle, zlatonku někdy hledali dlouho, užili jsme si to vždy. Štěstí nás neopustilo ani na obědě - byl řízek, který jsme snědli tak rychle, že jsme ho ani nevyfotili. Poobědový relax nám prospěl. Tajemnou komnatu (znojemské podzemí) jsme našli hravě, v bludišti podzemních chodeb jsme se neztratili ani potmě a strach nás zdaleka obcházel. Občerstvení u stánku, posledních pár hodů míčem, odhalení směru naší zítřejší cesty, vše šlo jako po másle. Zkrátka štěstí!