Harry Potter a ztracený školní pohár: den čtvrtý
ECITLAV! Že nevíte, co to je? Snad nějaké zaklínadlo? Tak si to slovo přečtěte odzadu. Už víte? Jistě - Valtice, směr našeho dnešního výletu.
Hned ráno nás naše profesorky vybavily kouzelnými krabičkami, ve kterých se zázračně objevil náš dnešní oběd, holandský řízek s chlebem. Mohli jsme tedy směle vyrazit na cestu k vlakovému nádraží beze strachu, že nám bude chybět energie na naši dnešní výpravu. Koupě a označení lístků, nástup do vlaku a netrpělivé očekávání, kdy už se pojede... A pak ŠUP, vlak se s poskokem dal do pohybu a už jsme frčeli.
Cesta samotná utekla jako nic, krátká procházka centrem města a už jsme stáli před muzeem. Dostali jsme pergameny s tajnou šifrou, kterou jsme pomocí informací v muzeu měli rozklíčovat. Práce ve dvojicích ukázala, jak si umíme pomáhat, dohodnout se a rozdělit si role. Kromě hledání informací pro naši tajenku jsme si vyzkoušeli velkou spoustu dalších věcí. Poskládali puzzle, vyrobili korkové motýly a zjistili, že není hruška jako hruška. A jestli nevíte, jak smrdí vaječný záprdek, tak se tam jeďte podívat, mají tam totiž tuto "vůni" zavřenou v láhvi. Naše chodidla dostala pořádnou masáž na stezce pro bosé nohy - šišky, štěrk, kamení, větvičky i skořápky, to vše jsme zvládli (někteří z nás i několikrát).
Po tom všem nám pořádně vyhládlo a s vděkem jsme přijali pohostinný úkryt před slunečními paprsky pod stromem, kde jsme si udělali improvizovaný piknik. Zajímá vás, zda se nám podařilo vyřešit tu šifru? Jistě, že ano. Díky tomu jsme věděli, že "po o" se půjdeme podívat na zámek a projít si zahrady kolem něj. Zámek nás okouzlil, pobíhání po zahradách unavilo, zmrzlina nás opět postavila na nohy. Den nám utekl jako nic a už byl čas jet zase domů.
Co zítra dít se bude, ptáte se? Jezerní lidé do své říše nás lákají, poslední indicii k nalezení poháru slibují.
